O krvelačné kombuche. "Moment, jak jako krvelačné? Vždyť je to kolonie kvasinek a hub, ne?" slyším nejeden údiv. Samozřejmě oprávněný. Kombuchu doma mám a je to samozřejmě mazlíček. Vzhledem sice připomíná tajemného tvora, kterého bychom čekali spíše na dně Mariánského příkopu, než jako mazlika doma, ale tak už to zkrátka je. Právě při stáčení s kombuchou mě napadla tahle povídka/pohádka. Takže: kalíšek kombuchy do ruky, usaď se do křesla a pojďme na to! Bezodpadové pexeso ZDARMA ke stažení: https://bejkuvmls.cz/bezodpadove-pexeso/ Měsíční zpravodaj s těmi nejčerstvějšími mlsíky, pikantním sdílením a nějakými těmi tipy: https://landing.mailerlite.com/webforms/landing/i8p2q1 Kromě podcastu píšu ještě blog, který si můžeš poslechnout i v podcastové formě. Novinky a tak nějak kolem mě najdeš na sociálních sítích: https://campsite.bio/bejkuvmls

Vzpomínka z minulého života může tím současným pěkně zamávat. Své o tom ví Joe i Iren, hrdinové dnešní povídky. Joe se tak ocitá ve zvláštní situaci. Na jedné straně nevěří na minulé životy a reinkarnace, na straně druhé mu jeho mnohem mladší přítelkyně vypráví příběh, který se kdysi skutečně stal. Příběh z doby, kdy ona nežila. Příběh z téměř zapomenuté minulosti, který se vrací, aby změnil přítomnost. Kromě podcastu píšu ještě blog, který si můžeš poslechnout i v podcastové formě. Novinky a tak nějak kolem mě najdeš na sociálních sítích: https://campsite.bio/bejkuvmls Povídkový podcast @viola.pise: https://www.spreaker.com/show/viola-pise Bezodpadové PEXESO zdarma ke stažení: https://bejkuvmls.cz/bezodpadove-pexeso/ Zpravodaj k srdci bez obalu: https://landing.mailerlite.com/webforms/landing/s2h1k7

Prozatím moje nejkratší povídka vydaná v rámci Pochoutkových příběhů. Jedná se také o jednu z mých vůbec nejstarších povídek. Právě kvůli její délce jsem ji nechával dlouho stranou, ale když jsem si jí přečetl, tak jsem se u ní bavil. Je nenásilná, nenáročná a bez jakýchkoliv dramat :D Kromě podcastu píšu ještě blog, který si můžeš poslechnout i v podcastové formě. Novinky a tak nějak kolem mě najdeš na sociálních sítích: https://campsite.bio/bejkuvmls

V audio-povídce pozvání na honitbu se Rebeka seznamuje přes Tinder s Karlem, který jí hned na první schůzce zve na příští schůzku na honitbu. Kromě podcastu píšu ještě blog, který si můžeš poslechnout i v podcastové formě. Novinky a tak nějak kolem mě najdeš na sociálních sítích: https://campsite.bio/bejkuvmls Následuje krátká ukázka z povídky: „Kamila neexistovala. Ve skutečnosti jsem byl vždycky sám a mozek mi ji doplňoval. Dost věrně. Hmat, vůně, chuť…“ při posledním vjemu Rebeka přimhouřila s nelibostí oči: „Co tím jako myslí?“ ale nepřerušovala ho. „Až spolubydlící mi pomohl si uvědomit, že mam psychický problém. Nebylo to snadný období. Ale jak říkám, teď už jsem stabilizovanej, pravidelně docházím na psychiatrická sezení.“ „To zní strašně. Jak jsi se dozvěděl, že Kamila existovala jen v tvý hlavě?“ „Jak jsem říkal, hodně mi pomohl spolubydlící. Ale to, že se mnou není něco v pohodě jsem si musel uvědomit až sám. Stalo se to během čistění zubů.“

Navázání tam, kde skončil první díl. Prasklá žárovka u auta dokáže potrápit. Tím spíš, když se o její výměnu pokouší někdo s "olšovýma rukama". Po takovém zásahu je lepší dojet do servisu, což Lucie také udělá. A tam se teprve začnou dít věci. Její manžel František se mezitím na metalovém festivalu nechtíc zaplete do krádeže dřeva. To se mu samozřejmě nelíbí. A to ani neví, že příštího rána ho vzbudí policie... Příběh nás zavede zase na festival, za sousedy, přijede policie a starosta a poteče hodně alkoholu. A samozřejmě také přátelské tlachání, často s peprnějším slovníkem, protože zatažení do krádeže budí vášně… Následuje krátká ukázka: Ozval se zvonek: „Kurva, Oldo, kdo se k tobě v sobotu dobývá takhle brzo?“ rouhal se Stukyn. „Co já vím?“ odpovídal rozespalý pán domu a s nezakrytou otevřenou hubou si mohutně zívnul. Stát tam obvodní doktor, s nadšením by vytáhl špachtli a podíval se mu pořádně na mandle. Jenže Stukyn doktor nebyl a tak znechuceně odvrátil zrak. Oldův rozbouřený žaludek se nepotkával se Stukynovým vytříbeným vkusem pro estetiku. „No ty vole!“ zalamentoval Olda, když se podíval z okna, „chlupatý.“ Kromě podcastu píšu ještě blog, který si můžeš poslechnout i v podcastové formě. Novinky a tak nějak kolem mě najdeš na sociálních sítích: https://campsite.bio/bejkuvmls

Děj tentokráte tvoří dvě linky, kde jedna nechává Lucii samotnou ve městě, zatímco její manžel František vyráží na metalový hudební festival. Na takovém metalovém fesťáku je samozřejmě o zábavu postaráno, tím spíš, pokud parta přátel spí u kamaráda, který je požádá o pomoc. V té době nikdo netuší, že se o jejich pomoc může později zajímat policie a kolo se tak roztáčí. Mezitím si Lucie všimne, že jim u auta nesvítí světlo...ze zdánlivě neškodné nepříjemnosti se postupně klube řetěz událostí... Čeká tě špetka manželského soužití, kamarádské tlachání, festival, sousedé, policie, hodně alkoholu...Následuje krátká ukázka: „Ahoj kocourku,“ oslovila ho náhle atraktivní černovláska mazlivě. Rovné vlasy jí spadaly až k bederní páteři. Jiskřivě mahagonové oči podtrhovaly výrazné tmavé linky. Hladká pružná pleť se na sluníčku jen leskla. Sukně lehce nad kolena hlásala jako herold přítomnost dvou hlaďounkých nožiček, pod kolena šněrované boty se marně snažily zakrýt, co sukně vystavovala hrdě na odiv. „Tak to bych fakt chtěl, v tomhle vedru,“ pomyslel si. „Ale musím jí nechat, že v tom vypadá dobře.“ „Ahoj kočičko,“ oplatil jí oslovení, ovšem na rozdíl od ní nezúčastněným hlasem. „Mám ráda starší muže,“ mrkla na něho významně, „ještě k tomu takhle sexy.“ František jí ještě jednou přejel pohledem: „Holka jak lusk, kolem pětadvaceti,“ analyzoval bez většího zájmu. Ne že by mu nezapadala do vkusu, jen si chtěl užívat muziky, piva, přátel a hezkého počasí. Ve svazku s Lucií netrpěl sexuální žízní, takže se na festivalu choval jako v muzeu - jen se díval a na nic nesahal. Povzbudivě se na něho usmála..." Kromě podcastu píšu ještě blog, který si můžeš poslechnout i v podcastové formě. Novinky a tak nějak kolem mě najdeš na sociálních sítích: https://campsite.bio/bejkuvmls

Pokud se ti líbila povídka Vojenská knížka, pak tento díl by mohl být dalším adeptem bojujícím o tvou přízeň. V prvním díle se holčička Terezka vydala na prázdniny za svými prarodiči. Během prázdnin se spřátelila s kozou Rózou. V druhém a posledním díle Terezka přijíždí na dědečkovy sedmdesátiny a víc než na oslavu se těší na Rózu. Po Róze jako by se ale slehla zem... Následuje krátká ukázka z oslavy: „Říkáte, že to hojně užiji. Není to snad rakev?“ zeptal se na půl vážně. „Kdepak,“ ujistil ho okamžitě strýček. „Co je to rakev?“ zeptala se Terka maminky zvědavě. Ta si povzdychla: „Terezko, to se na narozeninové oslavě úplně nehodí vysvětlovat.“ „Babičko, co je to rakev?“ nedala se odbýt Terka a zkoušela ukojit svou zvědavost u dalšího nejblíže stojícího dospěláka. Podle mínění babičky už byla Terka na takové vysvětlení stará dost: „Rakev je kus dřeva, vlastně taková truhla.“ Pak se zapřemýšlela: „Víš co je truhla?“ „Ano babičko, to je na poklady,“ potvrdila Terka, která ji znala z pohádek. „No,“ přitakala babička, „tak rakev, to je taková truhla. Jen namísto pokladu se do ní dává tělo po smrti.“ „A to dědeček potřebuje?“ divila se Terka. „Zatím ne, ale ...“ „Babičko,“ napomenula ji maminka, která se otočila k Terce: „Samozřejmě, že dědeček žádnou rakev nepotřebuje.“ Babička protočila očima a pomyslela si něco o změkčilé výchově. Kromě podcastu píšu ještě blog, který si můžeš poslechnout i v podcastové formě. Novinky a tak nějak kolem mě najdeš na sociálních sítích: https://campsite.bio/bejkuvmls

Pokud se ti líbila povídka Vojenská knížka, pak tento díl by mohl být dalším adeptem bojujícím o tvou přízeň. Hlavní hrdinkou je holčička Terezka, která se vydává na prázdniny za svými prarodiči. Během prázdnin se spřátelí s kozou Rózou, která však jednoho dne zmizí. Jelikož je povídka delší, rozhodl jsem se ji rozdělit na dvě části a tady je právě ta první. Následuje krátká ukázka: „Jééé,“ vydechla Terka nadšeně a střelhbitě se rozběhla k ohrádkám. Děda šel s úsměvem za ní. U kachniček byla chvilku, více jí zaujala malá králíčata. Chvíli na ně okouzleně zírala, pak k nim natáhla ruku. Jeden králíček přiběhl blíž a očichával jí prsty. Jakmile se jí dotkl čumáčkem, Terka vyděšeně cukla rukou zpět, k dědovu pobavení. „Neboj se, nic ti neudělají.“ „Opravdu ne?“ ujišťovala se Terka. „Opravdu,“ ujistil jí děda, „hele!“ strčil demonstrativně ruku do ohrádky. Králíčci naučeni na to, že od dědy dostávali i během dne něco na přilepšenou, se seběhli kolem jeho ruky. Stejně jako předtím Terezce i jemu ruku očuchávali. Nic ale nenasvědčovalo tomu, že by ho některý z nich kousl. Terezka se té podívané smála. V tom jí děda zničeho nic popadl, jak kdyby nevážila víc než balení cereálií a dal jí do ohrádky přímo mezi králíky. Terka zděšeně vypískla. „Neboj se,“ napomenul jí děda. Viděla jsi přece, že mi nic neudělali!“ Terezka byla pořád napnutá, ale chtěla dědovi dokázat, že je statečná holka. Odhodlala se a natáhla k jednomu z chlupáčů ruku. Po chvíli už mezi nimi seděla a králíci po ní poskakovali. Terezka se tomu jen smála a její bázlivost byla ta tam. Kromě podcastu píšu ještě blog, který si můžeš poslechnout i v podcastové formě. Novinky a tak nějak kolem mě najdeš na sociálních sítích: https://campsite.bio/bejkuvmls

Dnešní díl chytnul takovou Kerouacovskou náladu, s přímostí Bukowskýho. Co vše se stihne odehrát za čtvrthodinu v obyváku? To uslyšíš právě teď. Místo delšího úvodu se nech vtáhnout do děje krátkým úryvkem: „Zpátky!“ vyskočil najednou směrem ke mně, hbitě jako kočka, což minimálně mne překvapilo, vzhledem k jeho apatičnosti do té doby. Navíc držel čepel namířenou na můj hrudník: „Sedni si, nebo tě vykuchám jako rybu!“ Joe sebou úlekem škubl, ale nevypadal, že by mne chtěl podpořit. Tvářil se, jako kdyby mi Jimpachiou nabízel ne dobře roztahanou vodní dýmku. Fred se evidentně bavil. V obličeji měl usazen vzrušený výraz, jak kdyby se díval na nějaký přihlouplý bojový film. No, byl to opravdu obrat. Navíc pokud Vám Japonec řekne, že vás vykuchá jako rybu, není na místě pochybovat o tom, co říká. Pokud někdo sakra dobře ví, jak se kuchá ryba, je to Japonec. Kromě podcastu píšu ještě blog, který si můžeš poslechnout i v podcastové formě. Novinky a tak nějak kolem mě najdeš na sociálních sítích: https://campsite.bio/bejkuvmls

Lidi na Kavkaze jsou zkrátka svý. A mezitím co si boží mlýny, karma, nebo jakkoliv tomu chcete říkat, chystá prostředky na udělení životní lekce, Petir s Marií řeší partnerské neshody. Vše podlité démonem alkoholem. Co myslíš, posluchači, má vztah narušený lží a závislostí naději na úspěch? Ještě než začneme, chci tě upozornit na novinky a drobné změny ohledně podcastu. Možná sis všimnul, že došlo ke změně názvu a drobným úpravám v logu. To proto, že jsem začal vydávat blogcast https://www.spreaker.com/show/bejkuv-mls-blogcast, tedy namluvené příspěvky z blogu https://bejkuvmls.cz. Pokud blog neznáš, tak je zaměřen převážně na témata kolem osobního rozvoje, motivace, minimalismu, less waste, vztahů, úvah, sdílení atd. Novinky a tak nějak dění kolem zveřejňuji na https://facebook.com/bejkuvmls. Kromě tohoto podcastu vydávám ještě blogcast: https://www.spreaker.com/show/bejkuv-mls-blogcast