V jedné z rozhlasových scének lidového baviče Jardy Štercla před několika desítkami let zazněla hláška: To jsou rozumný zajíci, ti po sobě nechají i střílet. Šterclův vtip se ale odehrál i ve skutečnosti. Nešlo však o zajíce, ale o takzvanou pokrokovou mládež, která po sobě dobrovolně nechala střílet na našich hranicích. Zní to šíleně a šílené to je. A ještě šílenější je, že se naši pohraničníci tehdy stali největšími převaděči v historii.